Život na vozíku nekončí

OSTRAVA –  Dokážete si to představit? Během vteřiny se vám zcela změní život. Ochrnete na půl těla. V České republice se to stává v průměru čtyřem lidem týdně. Přesto mnozí z nich, jak sami tvrdí, dokáží "stát na vlastních nohou".

O tom se mohli přesvědčit např. všichti ti, kteří před nedávnem navštívil hudební festival Colour of Ostrava (18.–21. července). V jednom z nespočetných občerstvovacích stánků s výstižným názvem bezBar, v němž zákazníky obsluhovali vozičkáři. V něm jsme při prodeji výrobků z chráněných dílen (upomínkové předměty – ručně malované magnetky, hrnky nebo designové brýle) zastihli také Martina Zacha, vítěze 10. ročníku prestižní soutěže Muž roku 2009. Ten krátce po obhajobě své bakalářské práce na Masarykově univerzitě v Brně – "Regenerace a výživa běžců na lyžích při závodě ve sprintu" – získal porodce soutěže Muž roku nejen gymnasticko-taneční sestavou na melidii spartakiádní písně Machala Davida Poupata, ale především svým vtipem, pohotovostí a šarmem. Jenže hned druhý den po svém vítězstí tento milovník adrenalinových sportů, skočil na vodních lyžích do rybníku Kačák v rodném Vrchlabí a – ochrnul. Po dlouhé rehabilitaci se mu podařilo rozhýbat horní část těla, což lékaři považují za zázrak. Marin se však neuzavřel do sebe a pravidelně se účastní různých charitativních akcí. Dopřává si dokonce i řádění na speciálně upraveném snowboardu. „Zkoušel jsem i lyže pro vozičkáře – je to také skvělé,” tvrdí Martin, který s kamarády zkouší i snowkiting – autdoorový sport, k němuž je zapotřebí kite (speciální drak) a štěstí na dobrý vítr.

„Pokud člověk skončí na vozíku, život tím nekončí. V takovém případě je důležité nevzdávat se!,” říká další z obsluhujících v bezBaru Martin Syslo. Ten před dvanácti lety jel autostopem ze školy, přičemž řidič havaroval. Jeho sny hrát divadlo se rozplynuly. Teď působí ve Slezské diakonii v Krnově. „V bezBaru pomáhám první rok a je to úžasné,” pochvaluje si usměvaný sympaťák prodávající dringy, včetně havířům dobře známé hornické vlajky. Výtěžek z prodeje je věnován České asociaci paraplegiků – CZEPA, která jej použije na pomoc osobám po úrazu páteře a poškození míchy.

„Našim cílem je přilákat za kulturou nejen vozíčkáře, ale i další osoby s jiným fyzickým nebo mentálním hendikepem. Nechceme z nich vytvářet izolované skupinky, naopak je nenásilně začleníme do programu jednotlivých festivalů. Jsem přesvědčen, že bezbariérové úpravy ocení i maminky s kočárky nebo senioři,“ vysvětlil u bez Baru Jiří Suchánek, ředitel Nadace OKD, která pořadatele bezbariérových festivalů podporuje.